Na prahu jara, v období jarních úklidů a zvelebování, je dobré najít si chvilku pro zamyšlení, jaký domov vlastně chceme mít. „Chtěl bych to mít doma hezké!“ odpoví si snad každý. „Chci mít útulný domov, který mi dává pocit bezpečí, a je pro mne důležité, když mám nablízku milé lidi.“ Je to tak samozřejmé, že nad tím často zapomínáme přemýšlet. My máme slovo „domov“ v názvu, a i když jako instituce nemůžeme naši službu plnit bez určitých kompromisů, je právě budování domácího zázemí pro naše uživatele jedním z hlavních cílů. Věřte, že k vytvoření domova nestačí jen to, že se tomu tak začne říkat. Pocit „zde se cítím dobře“ nezajistí žádná směrnice. Je potřeba lidí, kteří berou cíl své profese vážně a stávají se „cihlami“ v této stavbě, která vedle kamenných zdí domova buduje i jeho pocit.
Proto také věnujeme pozornost úpravě našeho blízkého okolí. Plánujeme úpravy, pečujeme o trávníky, květiny i stromy, instalujeme lavičky a udržujeme náš park jako místo, kde je příjemné pobývat. Park je volně přístupný, protože bariéry nejsou tím, co by lidem zpříjemnilo život. I naši sousedé tak využívají nedávno zhotoveného chodníku, který prochází naším parkem, mohou posedět u fontány a děti často cestou ze školy zvoní na dřevěnou zvoničku. Tak to má být a jsme rádi, že se hranice mezi naším Domovem a sousedy prolínají.
Nebývá však vše jen dobré. Například nám z parku letos na jaře zase utekly kytky! Bystrý čtenář se dovtípí, že bez cizí pomoci odejít nemohly, a tak vás vyzýváme: nepomáhejte s útěkem květinám, kamenům, ani drobnému vybavení naší zahrady a parku! Monitorujeme náš areál kamerovým systémem se záznamem, a kdyby se to opakovalo, museli bychom na vás mít otázky. Může vám maceška nebo skimie nabídnout dost na to, aby to za ty nervy stálo?
Krásné jaro všem a nechť domovy vzkvétají!
